Úspěch krajinářské fotografie spočívá ve třech základních pravidlech: správné načasování, světlo a kompozice. Načasování je asi ze všechno nejdůležitější, pokud nejste ve správný čas na správném místě nepomůže Vám ani sebelepší vybavení.

Dobré světlo závisí na mnoho faktorech, ale pokud vystihnete pravý čas příroda Vám nabídne nasvícení které nedokážete v žádném atelieru. Kompozici však máte plně ve svých rukou. Ona často odlišuje obyčejný snímek od uměleckého díla. Úhel záběru, prvky v popředí a v pozadí – to vše může rozhodovat.

 

Nezbytná základní výbava

Krajinářská fotografie není až tak náročná na výbavu, důležitá je spíš fyzická zdatnost, protože vše budete nosit sebou třeba i dlouhé kilometry.

Co nezapomenout tedy s sebou:

• Filtry – základní tři jsou, polarizační, oteplovací a přechodové. Univerzálním řešením pro různé průměry objektivů jsou čtvercové filtry zasouvací do univerzálního rámečku který je připevněn na objektiv.
• Dálková spoušť – použitím dálkové spouště snižujete riziko chvění fotoaparátu během expozice.
• Sluneční clona – chrání objektiv před přímými slunečními paprsky a brání přezáření.
• Batoh – dobrý pohodlný batoh na delší pochody je určitě příjemnější než brašna přes rameno. Doporučuji nepromokavý model. Do batohu si přibalíme hadřík na čištění objektivů, náhradní baterie, igelitový pytel aby jste se nemuseli bát kleknout do bláta.
• Stativ – při fotografování dlouhymi časy je stativ nezbtností. Nejlepší jsou robustní typy, ktreré dosahují až do výše oka. Ideální jsou modely vyrobené z uhlíkového vlákna, nejlépe s kulovou hlavou. Jsou lehké, stabilní s dobrou manipulací.
• Dobré oblečení – nebude Vás omezovat v pohybu, ochrání Vás před případným deštěm a zimou.

Krajinářské objektivy – používáme nejčastěji rozsah 24-300mm což Vám pokryjí tři základní zoomové objetivy:

• Ultrazoomy rozsah většinou 24-200mm, je to kompromis mezi kvalitou a rozsahem, jejich kresba není tolik ostrá, jako u objektivů z menším rozsahem.
• Ultraširoké objektivy, jsou to ty z ohniskovou vzdáleností pod 24mm, hodí se v případě, že chceme záměrně opticky zvětšit objekty v popředí. Pozor při použití filtrů častěji zapřičinují vinětaci.
• Teleobjektivy, s ohniskovou vzdáleností 70-300mm ( 100-400mm) zabírají menší část scény a objekty na snímku vypadají že mezi nimy je menší vzdálenost než ve skutečnosti.

Pozor jsou většinou dost těžké a na větší vzdálenost se pronesou.

Jednou z největších výhod krajinářské fotografie je skutečnost že nevyžaduje žádnou technickou zdatnost. Stačí pár základích dovedností a dokonce i začátečníci mohou pořídit působivé snímky.

Při fotografování krajiny je často zapotřebí dosáhnout aby hloubka ostrosti byla co největší, nejlépe po celé ploše snímku. To v současné době není tak jednoduché neboť na nových objektivech často cybí stupnice hloubky ostrosti, která ke starším sklům neodmyslně patřila.

Místo této stupnice používají majitelé současných zrcadlovek následující tabulku. Vyberte sloupec odpovídající aktuální ohniskové vzálenosti přepočtené na 35mm film ( skutečnou ohniskovou vzdálenost vynásobíte crop faktorem, který u většiny současných zrcadlovek činí 1,5 neho 1,6) a v levém sloupci vybereme clonu. Tyto dva údaje dávají dohromady tzv. hyperfokální vzdálenost. Pokud na tuto vzdálenost zaostříme je hloubka ostrosti největší a sahá od poloviny této vzdálenosti až do nekonečna.

Zajímavé popředí

To má pro krajinářskou fotografii značný význam, dodává jí totiž potřebnou hloubku, třetí rozměr a zvyšuje dramatičnost snímku. V popředí může být cokoli – kámen, strom, zeď plot atd.
Objekty v popředí vypadají zajímavě hlavně při kratším ohnisku, např. 28mm, kdy je lze fotografovat z blízka. Vždy se snažte o maximální hloubku ostrosti.

Linie vedoucí oko záběrem jsou velmi silným kompozičním nástrojem, dodávají hloubku a vedou oko snímkem.Jestliže se např. kompozicí linou polní cesty, sbíhající koleje, nikdo se neubrání sledovat je až do pozadí snímku.

Rovněž diagonální linie vedou velmi dobře oko, zejména směřují-li z levého dolního rohu do pravého horního rohu.

Do krajiny patří pohyb

Krajina je obecně statický motiv a na fotografii to tak většínou vypadá. Přesto kolem sebe můžete najít řadu pohyblivých prvků -tekoucí vodu, stromy ve větru, letící mraky na obloze.
Ideální čas na focení tekoucí vody je 1-4s, za svítání nebo při západu můžete zachytit mraky třicetivteřinovou, ale klidně i několikaminutovou expozicí. Extrémem je expozice trvající několik desítek minut kterou můžete zachytit i pohyb hvězd.

Boční světlo

Problémem krajinářské fotografie je že chceme zachytit trojrozměrný obraz dvourozměrným médiem. Chceme-li dostat do fotografie hloubku používáme tedy motivy v popředí, sbíhající se linie a nebo můžeme použít i světlo.

Dopadají-li sluneční paprsky na objekt z boku jeví se mnohem plastičtěji než se sluncem v zádech. Doporučení- fotografujeme brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je slunce hodně nízko, tím dosáhneme obzvláště velmi dobře vypadajích snímku. Pokud se zeptáte zkušenějšího krajináře kdy nejraději fotí určitě odpoví že brzy ráno nebo pozdě odpoledne a to nejen z důvodu bočního světla ale v této době hraje krajina nádhernými barvami a skvělou atmosférou.

Úhel pohledu

Je zvláštní kolik fotografů si najde hned po příchodu na místo jeden úhel pohledu a odmítá ho měnit. Zkuste na to myslet až budete příště fotografovat krajinu, a obhlédněte cíl fotografie z několika různých úhlů a pohledů. Budete mile překvapeni jak odlišný úhel může navíc znamenat i jené popředí fotografie. Čím více danou scénu prozkomáte tím Vaše fotogrie budou vypadat lépe.

Několik chyb v kompozici:

• obzor uprostřed fotogrfie – nevypadá moc dobře, raději mějte na paměti pravidlo třetin a posuňte obzor na tuto pomyslnou linii (spíše horní), snímek je pak působivější
• málo zajímavé popředí – malé objekty v popředí nedodávají fotografii dostatečnou hloubku
• nejasný ústřední motiv – pokud na fotografii chybí nějaký ústřední motiv fotografie působí chaoticky a bezduše
• chybějící linie – pokud vyfotíte jako ústřední moti např. skálu v pozadí a nebude tam nějaká linie která by Vaše oko vedla k tomuto motivu také nebudete se snímkem spokojeni
• příliš mnoho nebe -příliš velká plocha věnovaná vybledlé obloze dokáže i sebe lepší kompzici spolehlivě zkazit. Za každou cenu nemusí být jednobarevná obloha ve fotografii zachycena vůbec.
• rušící prvky – náhodní lidé, automobily atd. odvádějí pozornost diváky, proto požádejte kolem jdoucí ať se na chvíli zastaví nebo vyčkejte chvilku až Vám zmizí ze záběru