Fotografové dělají nudné portréty dnes a denně. Já je dělal taky a postupem času jsem začal nudit sám sebe. Tak přišel čas na změnu. Myslím, že ve skutečnosti není tak těžké udělat z něčeho obyčejného, něco mnohem zvláštnějšího, chce to jen trochu kreativního zaměření a plánování. A to vše lze dokonce procvičovat, aniž byste museli prakticky fotit, tedy pokud jde o portrétování. Existuje několik různých faktorů, díky nimž je fotka dobrá. Každý z nich hraje určitou roli a ve výsledku je zastoupen v různém poměru.

Portrétovaný – pokud máte někoho, kdo je velmi zajímavý, má opravdu skvělý obličej, nebo příběh který je zaujme, pravděpodobně to přispěje k lepší fotografii. Samozřejmě můžete pořídit dobrý portrét kohokoliv, ale nemůžete ignorovat skutečnost, že zajímavější „ksicht“ pomáhá.

Kompozice – zblízka s krásnou, lehkou hloubkou ostrosti, nebo širší záběr, který má určité prostředí, nějaký kontext.

Světlo – ať už je to studio nebo přirozené světlo, v obou případech můžete udělat zajímavý portrét. Ať už je ostré nebo měkké, nebo venku za jasné oblačnosti nebo pod mrakem. A pak, ať už to posouváte o krok dále a manipulujete se světlem pomocí odrazky nebo reflektoru.

Atmosféra – pak je tu směr, jak si představujete člověka před foťákem a způsob, jak ho do své představy dostat. Jak je přimět cítit se pohodlně. Stačí něco tak malého, jako je pouhé puštění oblíbené hudby fotografovaných. Když fotíte někoho uvolněného, má to velký dopad na výsledek.

Příběh

Žádný z výše uvedených faktorů není ve skutečnosti to, o čem chci mluvit. Jedna věc, která si myslím, že posune vše na další úroveň, je implementace příběhu. Prostřednictvím kontextu lze portrétu zprostředkovat tolik síly, že to asi nelze popsat. Divák musí přemýšlet, zapojit fantazii, představovat si kde a proč, jak, atp.?

Představte si, že vám volá kreativní ředitel vašeho oblíbeného časopisu, abyste nafotili pár fotografií začínajícího hudebníka. Co bych udělal před focením? Poslechl bych si co dělá a zkusil pochopit, jaký druh člověka je a jak to mohu zprostředkovat prostřednictvím fotografií. Zpívá vždycky o svém rodném městě? Pokud ano, proč byste si je představoval kdekoli jinde než v prostředí které se samo nabízí? Pravděpodobně budete chtít nějaké fotografie, které vás přenesou do tohoto prostředí, ne nějaké typické portréty na papírovém pozadí.

Pokud by jeho hudba zněla super smutně a osaměle, jak byste to mohli ukázat prostřednictvím fotografie nebo kontrastu? Pokud jsou super experimentální a dělají tento druh hudby, možná byste to mohli nafotit na delší čas, nebo použít nějaký experimentální postup. A to je něco, co můžete opravdu procvičit, aniž byste museli jít fotit, abyste se zlepšili v pouhém uvažování tímto způsobem. Stačí si vybrat hudebníka, umělce, možná někoho, koho dokonce znáte a představovat si, kde a jak fotíte.

A to je asi vše, představivostí to začíná. Tak ať se daří.